PLKOŠ.net

@hraničář
: Narazil jsem na zmínku o vložný hlavni (tzv.vložky) od Zbrojovky Brno do kanonu vz.34. Tak v tom výčtu čím mohly smažit je i 7,92mm náboj zástřelný vz.35

jojo, vedeme v patrnosti i s výrobákama

Precizní práce.

Jak se říká, člověk si má nechávat hezký věci na konec... Tohle nejen, že nenajdete vedle, ale docela nikde - tedy až na jedno čéjéčko - dobře schovaný - v archivu

A tak se přirozeně musim vydat na osvětovou dráhu. Podařilo se totiž rozlousknout že nemáme jen hranpluky 6-2, 6, 6x3-1, 6x3 a 6x3+1. Přibyly nám s definitivní platností také Hraničářský pluk 3 a Hraničářský pluk 11.

Já vim, o těhle dvou atrapách severních hraničářů se už párkrát psalo, semtam se u nich objeví označení "prapor", nebo "pluk". Ale bez konkrétní opory v lejstrech, obvykle se opatrně píše cosi o souvislosti se zářím, nebo místníma SP.

Kdepák kluci, všechno je špatně. Oba útvary vznikly jako pluky hned od začátku! A teď přichází ke slovu armádní lejstro: "Zřízují se hran. pluky 3 a 11 prozatím pod krycími jmény hran. prap. 3 a 11" Takovouhle blbost bychom sami fakt nevymysleli... Tož vítám Tomasiče mezi právoplatný hraničáře, i když je to teda spíš jen navoněná bída

Cíl (můj) je rešerše on-line
Skladník pak ví co má hledat.
Demo:

Po mnohé již zpracované téma.
http://www.playtvak.cz/hitler-proti-cec ... valce_kuko

Bych zde tak nejásal. Pluky existují od jara / léta 1938 - ale pouze jako válečné (v MOB tuším od 1. října 1938?) Tedy pluky... Hraničářský prapor na válečných počtech + dva pěšácký prapory...

A aby toho nebylo málo:
'Hraničářský' škrtnuto na 'pěší' škrtnuto na hraničářský pluk 3 (11) mobilizuje jako běžný pěší pluk o třech praporech.

Hraničáři?!?

Tak taky pro nás vidláky - třeba kde, z koho a tak, že?

Pro nás vidláky
tlumočím vzkaz od pana M.Wallace ohledně toho 3 (11) pluku. Jelikož to je smrtelně vážné a jde o vše !
Pojede to řešit osobně pan Winston Wolf.

nešlo mi o sílu, ani sestavu, ale o název - nic víc neřešim a ani nechci

Tak to jsi fakt nepřekvapil!

https://cs-cz.facebook.com/bunkr.bohumin/

"Lubannek Škubanek Me tvrzeni vychazi z podkladu z archivu kde Satorie narizuje z nejbližší pily (s českým majitelem) obstarat tramky 150x150 coz je preskrtnuto a dopasno 100x100. Jakmile dojedu do ČR rad ukazu...nepsal bych nepodleže "blbosti".Dale se zminuje že tramky budou použity pouze ve skladištích nikoli ve střelecke.Originalni dokument snad bude mit vetsi vahu než kniha."

Je to furt stejný... jedno lejstro historii nedělá

Je to podezřelý!
sortiment se značil a značí např. 12/14, 20/12
ale třeba byl velitel Satorie strojař

od podhledů jedna: "Dotaz na zde přítomné kolegy: je někdo schopný dle čísla řopíkové střílny určit úsek či objekt, ze kterého střílna pochází?"

Tak co na to zdejší vylitokolečkobetonumilci?! Přiznám, že mám takovej neodbytnej pocit - že je to blbost - stejně jako řopiky. Včera sem to už našemu nejmenovanýmu kolegovi řikal. Co si pamatuju, zahlíd sem podle řopiků dělený čísla ventošů a lafet. Pár dodáků sem viděl, ale že bych si to nějak čet, to né - mám pocit že tam je dycky oučet na takovou nebo makovou střílnu v počtu X na úsek a hotovo. Ale třebas kluci z jihu budou vědět víc

Když nad tim celym dotazem znova přemejšlim, tak mi vlastně napadá jediná odpověď: "A neni to jedno? Čert vem řopikovou střílnu i s řopikem"

Bez ohledu na to, esli to je někomu volný nebo ne, dá se taky pátrat směrem řopíkový databáze, kde tohle kluci mají evidovaný na základě terénního průzkumu. Samozřejmě jen tam, kde se to na střílně dalo přečíst a kde - nedej bože - se řopík dochoval.

Jo, ventilační soupravy jsou něco jinýho - číslo soupravy ti zrcadlí typ objektu.

U rámů to je jedno, prostě část sérky přidělili VSD dle aktuálního požadavku a ten si je rozházel, jak potřeboval.

Jak budu doma, tak vám hodím lejstro. Je to tak jak píše mašák.
Střílny podle typu objektů na určitý úsek bez ohledu na čísla. Když to šlo na sever, tak to skočilo na dráze v Pardubicích a tam se to rozváželo na určité úseky.

Mám stejné zkušenosti jako Mash, dokonce když se najde stavební deník lze zjistit do kterého objektu co šlo ...

Tak "nahoď" něco málo třeba k úseku Mladkov, máš-li!

koukám řopikářům někdo uřízne kousek betonu a hned je z toho řopikovej vokurkovej sen... ale přiznejme si - asi jim to patří

teď se všade motaj sdílený články kolem prvního vybetonovanýho objektu novýho typu, ale nějak asi klukum nenapadlo že první vybetonovanej je milovická A-160 někdy v období 29/1 - 14/2/1937 (osobně bych tipoval na začátek února 1937. A to je krapet jindy, žejo... a současně je to první uřízlej

Všechny tyhle problémy esli řezat nebo neřezat mít nemít řeší ,,nová výstavba,, . V době rozmachu půjčoven bednění pro lití betonu je nasnadě dělat řopíky podle požadavků fanoušků.
Nebo pro chudší založit půjčovnu řopíků ... samo ,že dotovanou krajem ,EU atd.
Projekt má i verzi mobilních mini-řopíků která se postaví tam kde je atrakce nutná. Bude to laminátové provedení které je lehké mobilní a zabere minimum skladové plochy.
Pak už stačí založit asociaci a začít lobovat zákony v prospěch asociace .
Hm pokračujeme a na konci bude sólo ,,řop průmyslový sektor,, pochopitelně to je začátek sdružování pochopitelně budou mít daňové úlevy ...jinak to ani nejde
Máme fikci doručení .Tak proč nemít fikci stavby která nikdy nebyla v tom místě kde se postaví dnes
Najít někoho kdo to historicky ,,zlegalizuje,, nebude těžké a možná to bude nový vítr ...a nalezení ,,nových,, dokumentů.

některé zdejší názory fakt "pobaví", achjo
eště k těm střílnám: shodou okolností jsme před časem podobnou záležitost řešili, dle mýho to bylo cca. jak se píše výše (naproti je někde i zajímavý článek o značení rámů ŠZ od Michala Prášila) - u nás si prý i mezi úsekama rámy a další speciální součásti měnili dle aktuální potřeby, resp. dohotovenosti staveb, pozdní dodávky všeho samozřejmě brzdily stavby. zřejmě tím jak se chvátalo, přišly třeba do jistého objektu velké depresní střílny, přičemž v okolí je relativní rovina - zda opravdu šlo o důsledek časového pressu/deficitu střílen nebo nedbalosti dělníků, se neví... (u jiného objektu v tom samém úseku byl osazen GS opačně např.)
ona je vůbec otázka, co na tom odlitku znamenají jednotlivá značení a jak byly ty střílny před zabetonováním povrchově upravovány... co sem se dočet, tak to šlo do suříku (resp. co čouhalo ven pak dle oblasti), ovšem jeden odborník mi interně sdělil, že to co mělo jít do betonu, bylo zcela bez povrchovky...
PS: holt nějaká obecná práce o stavbě l.o. a fungování VSD chybí...

Směny materiálu mezi jednotlivými dozory jsou věc známá, ale muselo (resp. mělo) to být podchyceno velitelstvím ženijního vojska daného sboru. Alespoň u nás na severovýchodě bylo, pražáci snad nebyli laxnější...

Pokud je v objektu chybně osazen depresivní rám, tak to není chyba dělnictva, to byl šéf VSD... jak se to řekne... bez prémií.

Děkujivá ctěnému panstvu za jejich poznatky. Jest tedy třeba pátrat po databázích soudobých, zachycujících střílny osazené v objektech a jejich čísla. Tedivá na ropiky.net.