PLKOŠ.net

Bez dovolení zakládám další inšpekční koutek plný zážitků, plků, líté kritiky a podobných nesmyslů.
O víkendu menší projížďka na Grulišsko, konkretně přednáškový večer a Kačena u Patoka. Rziha zmatený jak Goro v Tokiu (asi to způsobila má přítomnost, zelenowice nebo obojí), von byl vůbec nějaký divný i z té hospody utekl ještě přes zavíračkou a nechal nás popíjet bez něj. Dokonce mi v přibližovadle zbyla i nenačatá láhev pfefrmintky. Pan správec taktéž zmizel nějak rychle a to chvilku po mém zjevení se. Džordž naštěstí vydržel až do konce (abych ho nepřechválil, i on byl načapán v nedbalkách). Autopřesun na Kačenu se neobešel bez tragické události, na kterou doplatil neznámý zajíc. Autoposádka nerušeně pokračovala v cestě a věřila, že pěší jednotka rozumně naloží s nešťastníkem (přinese na pečínku). Žel nestalo se tak. Po doražení na K5 objevena v útrobách bunkru pípa a sud, takže večer mohl ještě pokračovat. Místní po nějaké době zmizeli jak pára nad hrncem a u ohniště zůstali jen přespolní. Tudíž místní spali luxusně ve dřevníku a hosté se museli spokojit s placem u ohniště (spacák suším ještě teď). Ráno se všichni ukázali jako velcí spáči. A to jsme je nechali si přispat a s kolegou si od sedmé hodiny ranní vše řádně prohlédli (nejbližší okolí). Posléze nás přestalo courání v dešti a povídání si pod krakorcem v "suchu" bavit a podniknut pokus o budíček v dřevníku. Neúspěšný, zareagoval jediný spáč, zbytek unaveně pokračoval ve spánku. Z důvodu neustálého deště zkrácen plánovaný pobyt. Po inšpekci interiéru pěší přesun k penzionu pro přibližovadlo (i když jsem byl vážený host, nebyl mi přiřazen osobní šofér) a odjezd.

Tak jsem si zase zajel do Frankrajchu a řeknu Vám, že čím častěji tam jezdím tím méně se divím, že to s náckama tak projeli.
A to jak při zkoumání Ligne Maginot tak při hodnocení frantíků jako takových. Tak třeba za prvé. Ve Francii se ještě nenaučili francouzsky (alespoň mé francouzštině moc nerozuměli). Za druhé. Místní policajti asi ještě pořádně neumí hodiny. Po ranním výslechu mi v půl sedmé ráno popřáli dobrou noc (naše grupa stanovala před vchoďákem Kobenbusche, což se jim moc nelíbilo, ale to měli smůlu). Navíc jejich angličtina bylo ještě horší jak moje, což trochu zvedlo mé sebevědomí, zláště s ohledem na skutečnost, že německy neuměli ani kváknout. Vítejte v Evropě. No a za třetí. Ta jejich organizační schopnost je prostě běs. Po dva dny absolutní neschopnost vytisknout a dodat kartičky ke vstupu pro naší skupinu (bylo to na Fort Expu). Ostatní hrdě ukazovali své kartičky visiteur, exposant či organisateur (tu jsem si na chvilku vypůjčil a hrdě se prsil - s touto kartičkou člověk mohl předběhnout celou frontu na jídlo a byl obsloužen přednostně) a my se museli dohadovat při každém vstupu dovnitř. Jako kdyby si ty naše xichty nemohli zapamatovat. Ale abych jen nekritizoval. Bezmála téměř skoro půlce Evropy se líbili naše maskáče vz. 95 (ne nebojte, mou osobu do tohoto oblečení nenavlečete, ale v naší skupině jsem byl jediný v civilu, takže jsem byl považován za vedoucího naší grupy, nebo jsem dělal že k nim nepatřím). Jedna perlička závěrem. Musel jsem ujet takovou štreku, abych se na Galgenbergu potkal se skoro sousedem z mého okolí, činným na Bříze. Sice je to naplavenina z předměstí pod kopcem, ale budiž mu připsáno k dobru, že dobrovolně opustil sídlo ŽSV VII. a šel k nám, za lepčím. Už se těším na inšpekci toho našeho betonu, takže bděte.

Chystají se, pán inšpektor, na inšpekcii pozdně hraničářského odpoledna?

Vzhledem ke skutečnosti, že má velikost obdržela písemnou pozvánku nemohu odmítnout a již jsem odeslal i souhlasnou odpověď.

ovšem se stanováním před vchodem do Deklu bych si to velmi rozmyslel
nebezpečí zdaleka nehrozí od četnické hlídky

Pod stolem v Poklopu bude bezpečno?

Pořadatelé disponují důvěrnými informacemi o tom, že na Grulišsku probíhá utajená mobilisace aktivistů chystajících se blokovat vchod. Dojde snad i na řetězy a transparenty. Ostatně letákový útok proti naší akci již probíhá!

Ano, v jisté reklamní agentůře se již tiskou grantové letáky.
např. "Neberte nám ů" a jiné.

Už má
Komise pro Legalizaci Integrace Tvrze HOrka a RYhovin ve Společnosti.
vytistene prihlasky?

nejen vytištěné, ale i podepsané

Po obnovení částí mé paměti se cítím býti připraven informovati ctěnou veřejnost o jisté veselé taškařici zvané Pozdně hraničářské odpoledno zároveň se souvisejícím kulturním programem.
Pán inšpektor prozíravě dorazil na místo činu G již v pátek večer, kde se v místě zvaném Poklop přidružil k předvoji účastníků oné taškařice. Samolitr, že jsem se připojil až po večeři - jinak by mi byla snědena. Původní předpoklad inkongyntové návštěvy vzal posléze zasvé, neboť pár osobám jsem byl již znám a někomu předem avisován. Zábava volně plynula nezávazným plkáním a popíjením. Ovšem pak přituhlo. Franta na mou osobu zosnoval pomstu za poslední akcičku - zájo-bájo. Můj odpor byl marný a než jsem se nadál, první kousek přistál přede mnou na stole. Postupně přes Frantu 2, Hanse, Frantu a Džordže došlo k toužebně očekávanému momentu - došel Rum. Bohužel v této chvíli dochází k výpadkům mé paměti. Na přípitek se strýcem Mikinem již nedošlo (ne vinou nedostatku Rumu, ten byl nahrazen zelenowicí). Důvod je prostý. Mé tělo přestalo poslouchat (přesněji řečeno nohy a žaludek). Pomalým sesunutím se na zem a zamáváním na osazenstvo stolu končí má páteční návštěva Deklu a začíná cesta na ubikaci. Po krátké modlitbě (a to jsem zapřísáhlý ateista) náročná cesta (nevím jestli byla náročnější pro mě nebo můj doprovod). Zbytek pátečního večera byl již zmíněn v jiné sekci fora tak se nebudu opakovat.
Sobotní ráno překvapivě bez větších následků a já se nemohl dočkat procházky na Skalku. Při čekání na Grulišském náměstí na ostatní čerstvě doražené účastníky jsem netrpělivě korsoval sem tam a ostatní pobízel k pochodu. Konečně odchod směr Bg a tu mě překvapivě ubývá sil a elánu. Avšak cestu jsem zvládl (sice na konci skupinky, ale zvládl). První zastávkou na povrchu byl Svah se zcela unykátním a orygynálním nápisem. Fčici jen šokovaně pronášeli - je to na blití, ale jen já přešel od slov k činnům a z uvedeného nápisu se skutečně zeblil. Nejhorší bylo teprve přede mnou. Tuše co mě čeká jsem část frantových přednášek poslouchal v poloze ležmo a nabíral sil. Bylo jich třeba. Kopeček na Utržený se zdál býti nekonečný a byl zdolán teprve po odpočinku ve třech výškových táborech. Po letmém nakouknutí do útrob opět menší odpočinek a poslouchání blbých keců vůči mé osobě. Ovšem správná věc se podařila, svou indisposici jsem rozchodil a cestu zpět absolvoval společně se spoluúčastníky. Po další přednášce ohledně ubytování odchod na oběd. Polívčička zahřála a spravila, takže zatímco se nově dorazivší po obědě ubytovávali, zásadně změněno stolové uspořádání v Deklu. Netrpělivě očekávaný maratón přednášek mohl, po předání cen do tomboly, konečně započít. Obsah přednášek přeskočím (již se o nich zmínil otecko na ofiko fóru), příjezd H a dalších taktéž (bylo probíráno v jiné části fora). Tok přednášek přerušen jen večeří a vrcholem večera - tombolou (v té jsem ke všeobecné závisti vyhrál zelenowici - dokonce 2 x) s aukcí rozličných předmětů souvisejících s opevněním i předmětů ryze praktických. Krátce před půlnocí ukončena oficielní část odpoledna (vlastně už večera) a po závěrečném drinku nafasován hrnec polévky a roláda na snídani. Po uložení proviantu a tombolních cen na ubikaci, odchod za zbytkem účastníků, který hnán žízní obsadil bar Pasat. Družná zábava pokračovala a spolustolovníci postupně odcházeli. I přes mé varování se jeden neuvážlivec rozhodl vyzvat zájo-bájo na souboj. Dlouho odolával, ale nakonec odpadl. I když se chvilku zdálo že bude třeba začít druhé kolo, poslední drink (hardkor verze) s mou maličkostí vykonal své. Po transportu nešťastníka na ubikaci a navrácení transportní jednotky pokračování zábavy. Ukončení sezení v Pasatu ještě neznamenal konec večera a páč stále byla žízeň i hlad bylo jednomyslně rozhodnuto o nutnosti dalšího občerstvení - roláda, polívčička a zelená. Po půl páté (zimního času) večerka.
Nedělní ráno nás nenechalo dlouho vyspávat a tak po rychlém nákupu snídaně a snídani přesun na K 5. Po rychlém určení funkcí figurantů započata instruktáž obsluhy zbraní. Vše zdárně předvedeno. Po odjezdu odpadlíků tklivě přednesen poslední příspěvěk - dvojice básní. Pak vše vzalo rychlý konec. Přesun do Grulichu na oběd, rozloučení posledních účastníků na Kralickém náměstí a odjezd dom.
Tímto tedy končí tato inšpekční zpráva. Obrazou přílohu bude muset obstarat někdo jiný, neboť jsem nebyl vybaven obrázkovým přístrojem (spíše jsem ho neměl většinu doby u sebe).

Popis akce z jiného pohledu: http://www.csol-mb.net/pozdne-hranicars ... d1669.html

Dobrá partička :

http://pareztour.webnode.cz/orlicke-hory-1998/

Cituji :

Zde jelikož nemají ani utopenců, ani tlačenku, kolíme do sebe pivo s tatrankami.

Tu se Gabroško ukázal v pravém světle. Pařez mu odmítl jeho dávku slivovice a Gabroško strašně zuřil. Začaly se objevovat abstinenční příznaky - klepaly se mu ruce a zvýšila se agresivita. Musel se s tím ale smířit, Pařez mu nenalil

Tak prý mám napsat, že legionáři pozdravují z rakouské hospody. František prý bude vědět o co se jedná.

PS: návštěva Lihova (zřejmě i Grulichu) proběhne v dohledné době, takže pozor! Nevyhrožuji, pouze upozorňuji.

nojo, to je jasný - legoši se zplechovatěli u Rakušáků a sotva se držej stolu - mátohy

tak až se budeš motat po horách, zkus dát vědět dopředu... postavíme Ti slavobránu

To já se předem i nahlásím, ale jak znám vašnostu tak mu bude zatěžko zdvihnouti telefén a komunikovat. Poslední telefenický kontakt proběhl na Silvestra, kdy dotyčný nevěděl, která bije (respektive kdo volá).

Vono jim taky nebylo v příhraničním salonku naší Bierstube moc rozumět, zvlášť když tam na sebe halekali s ostatníma hraničářama, vědí Pošlou radši předem vzkaz po psu...

Ztráty povoleny. Omluvte prosím zhoršenou kvalitu fotografie.

Koukám, že i pohotovostní kýbl byl přistaven k loži, nic nového

Tak tak, praxe zavedená na Hraničářích v Grulichu...

Jeste spi?

Hlavně ho nebuďte....

Jo to jen mě musel zanechat DNA uprostřed manželské postele

to byl Stréz, hlavo děravá...

A jak sis v tom rochnil co ... čuně